MĚSTO, KTERÉ MYSLÍ DOPŘEDU
Dobře fungující město nejsou jen opravené ulice a nové chodníky..
Dobře fungující město, ví, co potřebuje dnes – a připravuje se na to, co bude potřebovat za pět, deset nebo dvacet let.
⛔Kamera bez možnosti reagovat problém nevyřeší.
⛔Strom bez následné péče dlouho nevydrží.
⛔Budova bez jasného využití může být drahou investicí.
⛔A nová výstavba bez dostatečné infrastruktury vytvoří problémy, které budeme řešit až později.
Nemůžeme řešit jen aktuální problémy. Potřebujeme vědět, kam směřujeme.
✔️BEZPEČNOST: NEJDŘÍV PŘÍČINA, POTOM ŘEŠENÍ
Kamery mohou pomoci. Ale kamera sama nikoho nezastaví.
Nejdřív potřebujeme vědět kde, kdy a co se opakovaně děje. Jednoduchá evidence incidentů a mapa problémových míst ukáže, kde má město skutečně problém a jakého je charakteru.
Teprve potom můžeme zvolit vhodné řešení:
- KAMERA A OSVĚTLENÍ
Tam, kde pomůže prevence a lepší dohled. - BEZPEČNOSTNÍ SLUŽBA
Cílené pochůzky v problémových místech. - OBECNÍ POLICIE
Vlastní, nebo prostřednictvím spolupráce s jiným městem. - KOMBINACE OPATŘENÍ
Prevence, pochůzky, technická opatření a spolupráce s Policií ČR.
U každé varianty chceme znát účinnost, schopnost reagovat a skutečné náklady.
Cílem není více kamer ani městská policie.
Cílem je poznat slabá místa města a získat pocit bezpečí.
✔️ZELEŇ POTŘEBUJE SMYSLUPLNOU PÉČI
Zasadit strom je jednodušší než se o něj dalších deset nebo dvacet let starat. Mladý strom potřebuje zálivku, kontrolu, výchovný řez a ochranu. Starší stromy odborné posouzení, péči a postupnou obnovu..
Je proto dobře, že město v tomto roce po našich četných dotazech pořizuje Studii systému sídelní zeleně. Studie ale není výsledek. Je to začátek.
Chceme vědět, co máme, v jakém je to stavu, kde má smysl sázet – a jak se o zeleň budeme dlouhodobě starat.
Úspěch není počet vysazených stromů. Úspěch je, kolik z nich bude zdravých za deset let.
Vhodná místa pro novou zeleň mohou navrhovat také občané. Ne každý návrh půjde uskutečnit – překážkou mohou být sítě, vlastnictví pozemku nebo odborná nevhodnost. Rozumný podnět má ale dostat posouzení a odpověď.
✔️
VEŘEJNÝ PROSTOR: JEDNOTLIVÉ INVESTICE MUSÍ TVOŘIT CELEK
Náměstí, sportoviště, chodníky, parky, zastávky, lavičky, osvětlení i zeleň spolu úzce souvisejí.
Nemůžeme předělat celý Libušín během jednoho volebního období. Ale když už něco opravujeme, měli bychom vědět, jak má celé místo jednou vypadat.
A patří sem i prostor pro mladé. Místo abychom řešili jen to, kde se scházet nemají, chceme řešit také kde se scházet mohou.
Při postupných opravách ale chceme, aby jednotlivé investice navazovaly. Když se opravuje chodník, mění osvětlení, mobiliář nebo zeleň, nemělo by jít pokaždé o izolované rozhodnutí bez představy, jak má celé místo nakonec vypadat.
Do veřejného prostoru patří také paměť města. Hornická tradice může být připomenuta jako součást upraveného prostoru, naučné trasy nebo místa, kde se historie přirozeně propojí se současným životem.
✔️LIDOVÝ DŮM: 13 LET HLEDÁNÍ, CO S NÍM
Lidový dům dobře ukazuje, co se stane, když není dlouhodobá vize.
Téma se ve veřejných zápisech objevuje už od roku 2012. V roce 2015 se řešila možnost dotace, ale město nemělo připravenou projektovou dokumentaci. V roce 2016 se upozorňovalo na zhoršující se technický stav. Strategický plán z roku 2018 už počítal s víceúčelovým kulturním zařízením za orientačních 40 milionů Kč a realizací v roce 2025.
Jenže v červenci 2025 na veřejném jednání podle dostupných podkladů zaznělo, že zastupitelstvo budoucnost objektu neřešilo. V debatě se objevila dokonce i možnost demolice a výstavby bytového domu.
Od kulturního centra za 40 milionů k úvaze o demolici.
To není dlouhodobá koncepce. To je hledání cíle za pochodu.
Problém je, že ani po letech není jasně definováno, ať se to vlastně týká čehokoliv.
- Co Libušín potřebuje?
- Pro koho?
- Jaké funkce má místo plnit?
- Kolik jsme ochotni investovat a následně platit za provoz?
Bez těchto odpovědí můžeme diskutovat o rekonstrukci, dotaci, demolici nebo nové stavbě – ale pořád nevíme, jaký problém vlastně řešíme.
✔️ROZVOJ: CHYBĚJÍCÍ INFRASTRUKTURA
Rozvoj města není jen otázka, kde se ještě dá stavět.
První otázka musí znít:
Jak má Libušín vypadat za 10, 20 nebo 30 let?
Kolik obyvatel je pro něj přiměřené? Kde chceme bydlení, kde zeleň a kde veřejný prostor? Jaké služby mají být dostupné? Co chceme zachovat? A co jsme ochotni změnit?
To je vize. A teprve z ní má vycházet další rozvoj.
Protože každá nová výstavba má důsledky. Nové domy znamenají větší spotřebu vody, více odpadních vod a dopravy. Více obyvatel znamená větší nároky na školu, školku, služby, veřejný prostor i bezpečnost.
Nestačí tedy vědět, co bychom chtěli postavit.
Musíme také vědět, co si Libušín může dovolit a co musí být připraveno dřív, než se začne stavět.
Už dnes víme, že kapacity nejsou neomezené.
Strategický plán z roku 2018 uváděl kapacitu čistírny odpadních vod 2 500 ekvivalentních obyvatel a počítal s tím, že s připojováním dalších lokalit bude nutné ČOV posilit.
V roce 2024 proto vznikla technicko-ekonomická studie navýšení kapacity na 3 700 EO. Veřejně je podle dostupných podkladů známá existence studie a plánovaná kapacita, nejsou však známé její kompletní závěry, doporučené řešení, cena ani harmonogram.
A právě tady je podstata:
Nemůžeme povolit rozvoj a potom zjišťovat, jestli na něj máme vodu, kanalizaci nebo silnice.
Kapacity infrastruktury musí být jedním z podkladů pro rozhodnutí, jaký rozvoj města vůbec chceme.
MAXOVKA je dobrý příklad.
Projekt na Maxovkace se sice ještě nerozeběhl a ani nevíme, v jakém rozsahu a jak rychle bude jednou realizována. Ale jako příklad postačí.
Oficiální zadání změny územního plánu 3B z roku 2026 pracuje při prověřování území s výhledovou kapacitou přibližně 2 000 až 3 000 nových obyvatel a 150–200 tisíc m² hrubé podlažní plochy. Počítá také se školou, školkou, zdravotnickými zařízeními, obchody, službami, sportem a rekreací.
Veřejně prezentovaná strategie investora počítá s postupným rozvojem v horizontu 20–25 let, tempem přibližně 30–60 bytových jednotek nebo rodinných domů ročně a v konečném scénáři až s 2 800 novými obyvateli.
Jsou to čísla, která ukazují, na co musí být město připravené.
Zvýšené nároky na infrastrukturu, dopravní obslužnost atd.
Ostatně Krajský úřad Středočeského kraje také požaduje při pořizování změny vyhodnotit kapacitu současné i plánované dopravní a technické infrastruktury, občanské vybavenosti, dopady zvýšené dopravy a možnosti rozšíření veřejné infrastruktury.
A to se netýká jen Maxovky, ale všech částí Libušína připravených k rozvoji.
✔️VIZE A PLÁN PŘESAHUJÍCÍ VOLEBNÍ OBDOBÍ
Bezpečnost potřebuje systém a schopnost reagovat. Zeleň dlouhodobou péči. Veřejný prostor koncepci. Společenské zázemí jasnou funkci. Rozvoj kapacitní bilanci infrastruktury a investice dostatečnou přípravu.
Co má občan u významného snadno zjistit?
- ÚČEL – Co má projekt vyřešit?
- STAV – V jaké fázi právě je?
- CENA – Kolik má stát a jak se bude financovat?
- RIZIKA – Co může projekt zdržet nebo změnit?
- ODPOVĚDNOST – Kdo za postup odpovídá?
- DALŠÍ KROK – Co se má stát jako další a kdy?
Potřebujeme funkční strategický dokument, vycházející ze skutečných potřeb občanů, odrážející současnost, který se pravidelně aktualizuje a vyhodnocuje.
