Kolik dalšího rozvoje Libušín unese?
Voda, kanalizace a čistírna odpadních vod nejsou při pohledu na město příliš vidět. Přesto právě jejich kapacita může rozhodovat o tom, jak se bude Libušín v dalších letech rozvíjet.
Když se mluví o nové výstavbě, pozornost se přirozeně soustředí na nové domy, ulice nebo podobu lokalit. Každý nový dům ale znamená také další spotřebu vody, další množství odpadních vod a další zatížení technické infrastruktury.
Víme, jaký další rozvoj současná infrastruktura Libušína skutečně zvládne? |
Nejde o otázku proti nové výstavbě. Jde o pořadí: nejdříve znát kapacity, jejich limity a potřebné investice, teprve potom odpovědně rozhodovat o rozsahu dalšího rozvoje.
Územní plán s dalším rozvojem počítá
Libušín má v územním plánu řadu zastavitelných ploch určených pro bydlení. Mezi větší patří například lokality o rozloze 8,65 ha, 4,23 ha a 9,37 ha; vedle nich jsou vymezeny další menší zastavitelné a přestavbové plochy. Územní plán zároveň uvádí, že obytná funkce města je dominantní.
To samo o sobě není problém. Územní plán má vytvářet prostor pro budoucí rozvoj. Současně je ale potřeba vědět, zda tomuto potenciálu odpovídá také kapacita technické infrastruktury.
ZDROJ: Územní plán města Libušín.
TŘI DŮLEŽITÁ ČÍSLA
Vodovod: kapacita už byla konkrétním problémem
Libušín je zásobován z vodárenského systému Kladno–Slaný–Kralupy–Mělník. Zemní vodojem Libušín má podle Středočeských vodáren objem 200 m³ a kromě Libušína zásobuje také Svinařov a Třebichovice. Voda do něj přitéká přibližně 4,5 kilometru dlouhým přivaděčem.
Středočeské vodárny ve výroční zprávě za rok 2024 uvádějí, že s ohledem na územní rozvoj zásobované oblasti, nedostatečnou průtočnou kapacitu a poměrně časté havárie byla připravena projektová dokumentace na zkapacitnění přivaděče.
ZDROJ: Středočeské vodárny – Výroční zpráva 2024.
Rekonstrukce přivaděče už probíhala
Vodárny Kladno–Mělník v únoru 2025 informovaly, že rekonstrukce páteřního přivaděče Kladno–Libušín probíhá. V první části bylo položeno 1 830 metrů nového litinového potrubí a rekonstruovaly se také propojovací armaturní šachty u libušínského vodojemu. Celková cena stavby podle uzavřené smlouvy činila 76 milionů korun bez DPH.
Je dobře, že na konkrétní problém infrastruktury přišla konkrétní investiční reakce. Pro debatu o budoucím rozvoji tím ale vzniká další otázka: jakou rezervu zkapacitnění přivaděče vytvořilo pro Libušín a další zásobované obce?
Samotná rekonstrukce nám ještě neříká, kolik další výstavby může celý systém bezpečně obsloužit. |
ZDROJ: Vodárny Kladno–Mělník – informace o rekonstrukci páteřního přivaděče Kladno–Libušín, únor 2025; údaje o smluvní ceně dle podkladu použitého v původním článku.
Téma se odborně řeší už delší dobu
V roce 2021 vznikla na Českém vysokém učení technickém v Praze bakalářská práce „Posouzení kapacity přivaděče a vodojemu v obci Libušín“. Její praktická část posuzovala zásobování vodou pro stávající i výhledový počet obyvatel a hodnotila kapacitu vodojemu i přivaděče.
Nejde o úřední rozhodnutí ani provozní posudek vodáren. Je to ale další doklad, že vztah mezi rozvojem území a kapacitou vodárenské infrastruktury je v případě Libušína konkrétním odborným tématem.
ZDROJ: ČVUT v Praze – bakalářská práce „Posouzení kapacity přivaděče a vodojemu v obci Libušín“, 2021.
ČOV: územní plán s nutností intenzifikace už počítal
Druhou stranou stejné mince je kanalizace a čistírna odpadních vod. Územní plán uvádí, že nové rozvojové lokality mají být na veřejnou kanalizační síť postupně připojovány.
Dokumentace uvádí u libušínské ČOV projektovanou kapacitu 2 500 ekvivalentních obyvatel (EO). Stejnou hodnotu uvádí také veřejně dostupný kanalizační řád.
Územní plán výslovně počítá s tím, že při nárůstu počtu připojených obyvatel bude intenzifikace čistírny nutná. |
To je pro debatu o rozvoji zásadní souvislost: rozvojové plochy a kapacita ČOV nejsou dvě oddělené otázky. S počtem připojených obyvatel a nemovitostí rostou také požadavky na čistírnu.
ZDROJ: Územní plán Libušín; veřejně dostupný kanalizační řád a dokumentace ČOV.
V roce 2024 vznikla studie navýšení kapacity na 3 700 EO
Ing. Martin Fiala, Ph.D., uvádí mezi svými realizovanými pracemi z roku 2024 „Technicko-ekonomickou studii ČOV Libušín – navýšení kapacity (3 700 EO)“, zpracovanou pro Vodárny Kladno–Mělník.
Tuto informaci je potřeba interpretovat přesně. Veřejně dostupný seznam referencí potvrzuje existenci studie a údaj 3 700 EO. Nemáme však veřejně dostupný obsah studie, a proto z něj nelze poctivě dovozovat doporučenou variantu, cenu, harmonogram ani to, zda už bylo o realizaci rozhodnuto.
ZDROJ: Reference Ing. Martina Fialy, Ph.D. – „Technicko-ekonomická studie ČOV Libušín – navýšení kapacity (3 700 EO)“, 2024, pro Vodárny Kladno–Mělník.
CO VÍME / CO ZATÍM NEVÍME
Právě odpovědi na tyto otázky považujeme za důležitější než jednoduché tvrzení, že Libušín má nebo nemá „dost vody“.
Nejde o to, zda stavět. Jde o to, v jakém pořadí rozhodovat.
Nové bydlení může přinést nové obyvatele, příjmy i příležitosti. Současně ale vytváří nové nároky na vodu, kanalizaci, dopravu, školství, veřejný prostor a další služby.
Proto bychom před rozhodováním o rozsahu další výstavby chtěli znát skutečné využití a rezervy infrastruktury, dopad rozvojových ploch a investice, které budou pro další růst potřeba.
ČTYŘI KROKY PRO ODPOVĚDNÉ ROZHODOVÁNÍ
