Město jako služba lidem.

Město jako služba občanům

O fungování města často mluvíme v souvislosti s velkými investicemi. Kvalitu života ale neurčují jen nové budovy, opravené silnice nebo projekty za desítky milionů korun.

Občan se s městem potkává hlavně v běžných situacích: když potřebuje něco vyřídit na úřadě, čeká na autobus, potřebuje vybrat hotovost, odvézt odpad nebo se bez auta dostat několik kilometrů dál.

Právě podobné konkrétní podněty se objevovaly v našem dotazníku i při osobních setkáních. Nechceme z nich ale vytvořit seznam líbivých slibů.

JEDEN PRINCIP PRO KAŽDOU SLUŽBU                                                            

Veřejné WC: malá služba, konkrétní užitek

V centru Libušína dnes veřejná toaleta chybí. Potřebovat ji mohou lidé čekající na autobus, rodiče s dětmi, senioři, návštěvníci města nebo lidé vracející se z kulturních a společenských akcí.

Nemusí jít o samostatnou budovu s trvalou obsluhou.

Jevíčko, kde veřejné WC funguje v dvorním traktu městského úřadu. Vstup je automatizovaný, zařízení je bezbariérové, má přebalovací pult, automatické osvětlení a větrání a přístup je monitorován kamerovým systémem.

Pro Libušín proto navrhujeme nejprve prověřit vhodné místo v centru, ideálně s využitím existující městské budovy nebo jejího zázemí. Rozhodující má být bezbariérovost, rozumná provozní doba, jednoduchá údržba a ochrana před vandalismem.

Bankomat: neslibovat výsledek, který město nemůže nařídit

Bankomat patřil v našem dotazníku mezi opakované konkrétní požadavky. Město ale samo bankomat neprovozuje a nemůže bance přikázat, aby jej v Libušíně instalovala. Slibovat jednoduše „zajistíme bankomat“ by proto nebylo poctivé.

To neznamená, že radnice nemůže být aktivní. 

Chýně, kde město opakovaně jednalo s provozovateli a bankomat se podařilo zřídit ve spolupráci s bankou a soukromým partnerem, a Rudník, kde od roku 2024 funguje sdílený bankomat několika bank.

CO MŮŽE UDĚLAT MĚSTO

Sdílená elektrokola: využít systém, který už funguje vedle nás

Sdílená elektrokola: využít systém, který už funguje vedle nás. Na Kladně funguje systém sdílených elektrokol nextbike a služba se rozšířila také do okolních obcí. Otázkou sdílených elektrokol se Libušín zabýval už v nedávné minulosti.

Nechceme kupovat několik městských elektrokol a vytvářet vlastní izolovaný systém se servisem, dobíjením, rozmísťováním a softwarem. Chceme zjistit aktuální podmínky zapojení Libušína do již fungujícího systému na Kladensku.

CO JE POTŘEBA ZJISTIT

Pokud bude služba dávat praktický i ekonomický smysl, lze ji vyzkoušet v rozumném rozsahu. Pokud ne, je fér otevřeně vysvětlit proč.

Otevřený úřad: navázat na to, co už vzniklo

Je fér říci, že v roce 2026 město udělalo několik kroků správným směrem. Spustilo Portál Občan+, prostřednictvím kterého lze některé poplatky zaplatit a žádosti podat on-line. Začalo také zveřejňovat zvukové záznamy z jednání zastupitelstva společně se zápisy a usneseními.

To jsou služby, které chceme zachovat a dál rozvíjet.

Otevřený úřad ale není jen elektronizace. Osobní dostupnost je soustředěna především do pondělí a středy. Samotné prodloužení úředních hodin nemusí být nejlepším řešením – malý úřad potřebuje také čas na práci mimo přepážku.

Příklad Jevíčka ukazuje jiný model: hlavní úřední dny zůstávají v pondělí a středu, základní kontakt je ale možný i v dalších pracovních dnech.

JAK MŮŽE VYPADAT DOSTUPNÝ ÚŘAD

Sběrný dvůr: fungující službu zachovat, o místě rozhodovat podle podmínek

Sběrný dvůr patří mezi služby, které v Libušíně fungují a které nechceme omezovat. Město rozšířilo jeho provozní dobu, zavedlo evidenci, sběr plastů a papíru od jednotlivých nemovitostí a podpořilo domácí kompostování. Podle údajů zveřejněných městem se následně podařilo snížit množství směsného komunálního odpadu.

Naše otázka proto nezní, zda sběrný dvůr zachovat. Ptáme se, zda je jeho současná poloha v bezprostřední vazbě na centrum dlouhodobě nejvhodnější.

POKUD SE MÁ UVAŽOVAT O JINÉM MÍSTĚ, POROVNEJME

Teprve pokud jiné místo nabídne lepší podmínky za přijatelnou cenu, má přemístění smysl. Nový sběrný dvůr by musel být minimálně stejně dostupný a funkční jako ten současný.

Kontejnerová stání: technologie není cíl

Jednou z možností kultivace sběrných míst jsou podzemní nebo polopodzemní kontejnery. Ty jsou investičně náročnější, potřebují vhodné podloží, prostor, přístup svozové techniky a jejich umístění mohou komplikovat inženýrské sítě.

Jako příklad menšího města se můžeme podívat na Bakov nad Jizerou, který realizoval projekt podzemních kontejnerů s dotační podporou. Starší cenu ani podmínky ale nelze automaticky přenášet do dnešního Libušína.

Smysl proto dává vytipovat jen místa, kde klasické kontejnery výrazně zasahují do veřejného prostoru, prověřit sítě, svoz a cenu a případně začít jedním pilotním stanovištěm. Pokud se řešení nevyplatí, existují i levnější varianty – oplocení, zastřešení nebo lepší začlenění nádob.

OD PODNĚTU OBČANA K ROZHODNUTÍ

Město se pozná podle toho, jak funguje každý den

Veřejné WC, bankomat, elektrokolo nebo kontejnerové stání mohou vedle milionových investic působit jako drobnosti. Pro člověka, který právě některou z těchto služeb potřebuje, ale drobností nejsou.

Nechceme tvrdit, že každé přání lze okamžitě splnit. U bankomatu potřebujeme partnera, u elektrokol dohodu s provozovatelem, u případného nového sběrného dvora vhodnou lokalitu a cenu a u podzemních kontejnerů technické podmínky.

A někdy může být správným výsledkem i rozhodnutí něco nerealizovat. Rozdíl je v tom, jak k takovému rozhodnutí dojdeme.